Bankovní rada České národní banky na svém květnovém zasedání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od začátku prosince 2021. Podle bankéřů i analytiků vývoj ekonomiky dával argumenty pro snížení sazby i pro její ponechání na 3,75 procenta.
Pravděpodobnost snížení sazeb podpořil podle expertů zejména úterní předběžný odhad dubnové inflace, která s meziroční hodnotou 1,8 procenta byla nejnižší za sedm let. Nutno v té souvislosti rovněž připomenout, že centrální banka v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Snižovat ji začala v prosinci 2023. Od loňského listopadu bankovní rada střídá snížení sazeb o čtvrt procentního bodu a jejich ponechání beze změny.
„Když jsem nastupoval, pohybovala se inflace okolo 17 procent. 1,8 procenta je fantastický úspěch. Výrazně se také snížilo riziko dovezené inflace ze zahraničí,“
řekl na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady guvernér centrální banky Aleš Michl a dodal:
„Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby byla celková inflace dlouhodobě stabilizovaná poblíž dvouprocentní úrovně.“
Toleranční pásmo bylo podle České národní banky pod třemi procenty. Pokud by byla inflace vyšší, znamenalo by to využít nástroje aktivní restriktivní měnové politiky, aby se jí podařilo zkrotit. V posledních měsících byl přitom tento ukazatel mírně nad dvěma procenty.
Před zahájením květnové bankovní rady však byla ještě její členka a viceguvernérka Eva Zamrazilová opatrná, když pro magazín Newstream prohlásila, že by teď měla sazba zůstat neměnná. Za hlavní důvod označila soustavný růst cen služeb a zvyšující se ceny nemovitostí prostřednictvím tzv. imputovaného nájemného.
„Nemovitostní trh tak bude klíčovým faktorem, proč úrokové sazby musí být na vyšší úrovni, než kdyby ceny nemovitostí rostly běžným dvouprocentním tempem,“
uvedla v článku Zamrazilová a dodala, že se na cenách realit podepisuje to, že lidé začali uvolňovat úspory nashromážděné v uplynulých letech. Přesto se nakonec hned šest ze sedmi členů rady přiklonilo ke snížení sazby ve výši 0,25 procentního bodu.
Experti argumentují, že aktuální rozhodnutí představuje logický krok. Předvídají také, že sazba letos ještě poklesne. Zatím ale není jisté, kdy by to mohlo být.
„Vývoj i výhled inflace nabízel prostor pro opatrné snižování úrokových sazeb České národní banky a bankovní rada část tohoto prostoru na svém květnovém zasedání využila,"
řekl ČTK k tomu analytik Generali Investments Radomír Jáč. Očekává, že centrální banka letos sníží své úroky ještě na srpnovém zasedání a repo sazba by se následně mohla po delší dobu ustálit na úrovni 3,25 procenta.
„Banka si však vzhledem k rizikům domácího i zahraničního původu zřejmě na příštím zasedání na konci června naordinuje pauzu,"
nastiňuje budoucí situaci analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Česká národní banka na květnovém zasedání zároveň ponechala beze změny výhled hospodářského růstu v letošním roce na dvou procentech. Zhoršila ale očekávaný růst v příštím roce na 2,1 procenta proti únorovému odhadu 2,4 procenta.
Výhled průměrné inflace pro letošní i příští rok pak centrální banka zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta, jak vyplývá z nové makroekonomické prognózy, kterou prezentovala.
Hospodářský růst táhne podle bankéřů zejména spotřeba domácností, kterou podpořily růst reálných mezd a snížení úrokových sazeb. Zahraniční poptávka ale zůstává utlumená, a to zejména kvůli poklesu evropského průmyslu. Do budoucna jsou navíc pro zahraniční poptávku podstatné nejistoty spojené s obchodní politikou Spojených států.
Zdroje: autorský text, ČNB, ČTK, Newstream.cz