Kořen inflace je v bydlení: statistici shrnuli, jak nemovitosti zdražily za pár let o desítky procent

Český statistický úřad (ČSÚ) každoročně přichází s přehledem vývoje v zemi prostřednictvím řeči čísel. Rok 2022, který byl naposledy takto souhrnně zpracován obsahuje údaje z přelomového období. Alespoň tak statistici hodnotí rok 2022, kdy Ruská vojska vpadla na Ukrajinu, což mělo zásadní vliv na politický a ekonomický vývoj nejen v České republice, ale i v Evropě.

Aktuálně přinášíme výběr nejzajímavějších informací, které statistická data shrnují z oblasti  bydlení. Zpráva také uvádí do perspektivy současné ekonomické problémy Česka, spojené především s vysokým strukturálním deficitem státního rozpočtu nebo výrazným poklesem spotřeby domácností, které negativně ovlivňuje vývoj českého hospodářství a vžilo se pro něj přirovnání Česka k "nemocnému muži Evropy".

Pronájem bytu 3+kk - Praha 1 - 108, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Mzdy reálně klesaly, nezaměstnanost stále rekordně nízká

"Obdobně jako v ostatních státech Evropské unie byla i naše ekonomika zasažena výrazným vzestupem spotřebitelských cen. Průměrná roční míra inflace dosáhla 15,1 %, což byla druhá nejvyšší hodnota od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Vývoj spotřebitelských cen byl v roce 2022 ovlivněn zejména růstem cen bydlení, potravin a nealkoholických nápojů či dopravy. Vysoká inflace měla i přes citelný růst nominálních mezd za následek, že se mzdy zaměstnanců reálně snížily o 8,5 %. Na příznivé hodnotě se držela situace na trhu práce, obecná míra nezaměstnanosti v roce 2022 dosáhla 2,4 % a byla tak stále nejnižší v EU,"

shrnul vývoj v hodnoceném roce v úvodu zprávy předseda ČSÚ Marek Rojíček. Do jádra inflace zařídil vzrůstající ceny bydlení, které jsou trendem Česka posledních let.

V tomto ohledu se můžeme podívat např. na statistiku nákladu na bydlení. Průměrná česká domácnost za rok 2022 zaplatila za bydlení 6 820 Kč, což tvoří 14,9 % průměrných čistých příjmů na domácnost. Údaje však počítají s nájemným (průměrně 1663 Kč/domácnost měsíčně), ale náklady na pořízení vlastnického bydlení ve statistice zahrnuty nejsou. Zbylé výdaje pak zahrnují elektřinu, plyn, teplo a teplou vodu. Služby spojené s užíváním bytového domu, nebo údržbou rodinného domu, připojení k internetu zahrnuty nejsou. V tomto pohledu se jedná o nekompletní údaje, přesto poprvé za 5 let stoupl podíl těchto nákladu na čistém příjmu průměrné domácnosti o 0,5 %.

Index cen nemovitostí: růst hodně přes 100%

O růstu cen nemovitostí z dlouhodobého hlediska ještě zásadněji vypovídá statistickým úřadem zpracovaný index cen vybraných druhů nemovitostí. K dispozici jsou sice jen ceny v procentech, nikoliv absolutní hodnoty v korunách a poslední data jsou dostupná jen k roku 2021. Zatímco mezi lety  2010 a 2015  stoupla cena bytů na 103,5 % a ceny rodinných domů na 106,1 % cen v roce 2010, poslední známá data ukazují na raketové zrychlení v procentuální hodnotě u vlastnického bydlení.

V roce 2021 stály byty 241,2 % toho, kolik lidé zaplatily za bydlení v bytovém domě v roce 2021. Obrátil se také trend u zdražování ve vztahu k rodinným domům. Ačkoliv se jejich hodnota zvedla na 217,4 % ceny v roce 2010, tak jejich hodnota rostla pomaleji než tomu bylo u bytů. Ve srovnání s inflací, která se v uvedených letech pohybovala v jednotkách procent, tak bytové jednotky za 6 let zdražily takřka o 140 % a násobně překonávají inflaci. V tomto ohledu jsou slova předsedy ČSÚ Rojíčka o cenách bydlení jakožto motoru inflace zcela oprávněná.

Klíčové ve vnímání statistických údajů je mezinárodní porovnání. Česká republika ve světle dat byla zemí s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii. Míra nezaměstnanosti zde činila 2,2% oproti průměru EU 6,2%. Celková životní úroveň vyjádřená v HDP přepočteném podle kupní síly se však snížila a dosahovala v roce 91 % evropského průměru, oproti 92% z předchozího měření. ČR se tak propadla na 4. místo mezi "novými" členskými státy EU, kdy jej předstihlo Slovinsko a Kypr. Stále je na tom ČR ale líp proti třem "starým" členským zemím jako je Portugalsko, Španělsko a Řecko.

Zdroje: ČSÚ, irozhlas.cz, autorský článek