Vady řeči u dětí jsou čím dál častějším problémem. Na vině nejsou jen moderní technologie

,,Dříve jsem mívala ve třídě třeba tři děti s vadou řeči. Dnes jich mám deset,"

sděluje učitelka Věra Hapáková, která má více než pětadvacetiletou praxi s dětmi na prvním stupni základní školy, a dodává:

,,S dětmi, které mají vadu řeči nijak nepracuji, nejsem logoped a nemám na to patřičné vzdělání. Problémem také je, že dětem s poruchami řeči ostatní v kolektivu nerozumí nebo je opravují. Co se týče rodičů, mám takové zkušenosti, že ve většině případech se svými dětmi nemluví nebo si nemyslí, že jejich potomek špatně mluví,"

I přesto, že dnešní doba nabízí rodičům velké množství aktivit, které mohou řeč jejich ratolestí od útlého věku rozvíjet a zdokonalovat, ne všichni těchto možností využívají. Dětem se příliš nevěnují a myslí si, že jejich práci odvedou ,,svítící obrazovky".

Prodej novostavby 5kk, Praha 10 – 178, Praha 10

Zobrazit nemovitost

,,Otázkou, proč má čím dál tím více dětí poruchu řeči, se zabývá celá odborná společnost a mnohé výzkumy vývoje řeči. Pravděpodobně je jedním z hlavních faktorů ubývání mezilidské komunikace. Vytrácí se přirozenost. Rodiče jsou často vedle výchovy a věnování pozornosti dítěti zaměstnání jinými aktivitami. Mezilidská komunikace se často omezuje na nezbytně nutné promluvy, vše se odehrává ve spěchu. Dalším faktem je, že se v současnosti řeší některé poruchy ve vývoji řeči důsledněji, než tomu bylo v minulých desetiletích, kdy mnohé diagnózy nebyly popsány a obecně rozšířené jako dnes. Charakter poruch řeči se ale časem mění z různých důvodů,"

vysvětluje klinická logopedka Tereza Polláková, kterou vyhledávají nejčastěji dvě skupiny rodičů – ti, jejichž dvouleté a tříleté děti nemluví vůbec nebo umí jen pár slov a ani nejbližší okolí jim příliš nerozumí, a rodiče dětí předškolního věku, které nemají správnou výslovnost všech hlásek.

,,Mezi nejčastější diagnózy patří vývojová dysfázie, tedy porucha jazykového vývoje. Projevuje se nedostatky v produkci řeči ale často i v porozumění mluvené (v pozdějším věku i psané) řeči. Jedná se o poruchu přetrvávající v různé míře po celý život. Druhou nejčastější diagnózou je porucha výslovnosti (dyslalie). Vzniká nejčastěji z důvodu nedostatečné motoriky v orofaciální oblasti nebo nezralého sluchového vnímání, případně kombinací více faktorů. Dále k nám do ambulance přichází děti s neplynulostmi v řeči (koktavostí), mutismem nebo třeba s poruchou řeči při autismu,"

doplňuje dále Tereza Polláková.

Kdy by měli rodiče zpozornět a obávat se, že vývoj řeči u jejich dítěte není na nejlepší cestě? V jednom ruce udělá dítě první krok a řekne první slova. Ve dvou letech by mělo dítě mít slovní zásobu kolem padesáti slov. Nemusí je umět nutně říci, stačí, když jim bude rozumět. Pokud dostane pokyn, ať něco podá nebo přinese, mělo by vědět, co se po něm žádá. Ve třech letech by již mělo dítě komunikovat samo s určitou slovní zásobou v krátkých větách.

,,Udává se, že dítěti by mělo i širší okolí rozumět většinu sděleného kolem čtvrtého roku. Co se týče výslovnosti, měla by dozrávat mezi šestým až sedmým rokem. Ideální stav je, pokud dítě zvládne vyslovit i sluchem rozlišit všechny hlásky před zahájením povinné školní docházky. Je také rozdíl mezi tím, pokud dítě danou hlásku vůbec nedokáže vyprodukovat a pokud hlásku vytvoří, ale není schopné ji zapojovat v běžné řeči. Rozhodně ale neplatí, že pokud dítě nevyslovuje jednu nebo více hlásek správě, by rodiče měli s dětmi čekat do sedmi let! Odchylky ve výslovnosti je nutno řešit včas, aby bylo dostatek času pro terapii. Zejména je potřeba správně diagnostikovat příčinu, která brzdí přirozený vývoj tak, aby se mohla výslovnost rozvíjet dál spontánně a minimalizovala se nutnost dalších umělých zásahů,"

apeluje na rodiče klinická logopedka.

Specialisté udávají i několik klasických a funkčních rad, kterými lze poruchám řeči u dětí předejít. Jedná se o jednoduché věci, jako jsou zpívání, melodizování, povídání, říkaní říkanek, rytmizování nebo prohlížení knížek a omezení používání moderních technologií.

,,Technologie patří do života každého z nás bez ohledu na to, jak usilovně se jim budeme vyhýbat. Pravděpodobně to nejsou technologie, co tolik ve vývoji řeči škodí, jako spíše nedostatek přirozené komunikace. Často se jedná pouze o pasivní používání technologií. Dítě dostane do ruky tablet a několik hodin je fascinováno spoustou zvuků a hýbajících se obrázků ve videích. Dítě sice vnímá nějaká slova, ale v řeči ho tato pasivní činnost nerozvíjí o moc víc než ,,zpívající medvídek". Dítě se učí zrcadlením a opakováním po nejbližších osobách, komunikačními výměnami. Ty žádný počítač nahradit nemůže. Samozřejmě se zmíněný tablet dá použit i k přínosnějším aktivitám (dítě se musí aktivně zapojit - přesouvá, kliká na obrázky, odpovídá na otázky apod.). Nikdy by ale neměl chybět při používání těchto přístrojů aktivní rodič, který přirozeně komentuje a dodává pomůcce reálný přesah. Člověk bude na rozdíl od počítače používat přirozenou intonaci, různorodou mimiku, kterou dítě sleduje a napodobuje, širší slovní zásobu a bohatší gramatické struktury. Obecně platí, čím menší dítě, tím více lidské tváře a lidské komunikace a tím méně (nebo vůbec) technologií je vhodné používat. Například u předškoláků nebo dětí mladšího školního věku už může aplikace v tabletu být přínosným oživením aktivit které jinak probíhají na pracovních listech či v sešitech, především z důvodu motivace,"

objasňuje, jak se dívá na dnešní technologie v souvislosti s vadami řeči u dětí, klinická logopedka Tereza Polláková.

Svádět všechnu vinu na moderní technologie by však nebylo fér. Dobrá, respektive špatná výslovnost, může být dána také geneticky. Dědičnost hraje velkou roli zejména u neurovývojových poruch, jako jsou například poruchy autistického spektra. Svou roli hraje ale i u koktavosti. Není pravděpodobné, že dítě zdědí špatnou výslovnost nějaké hlásky po rodičích, ale spíše bude mít předpoklady k vadě řeči. Na řeč působí i vnější faktory a ovlivňuje ho i osobnost dítěte, která je třeba úzkostnější a klade na sebe větší nároky. Poruchy řeči mohou zapříčinit i potíže v těhotenství nebo komplikovaný porod.

Pediatr či klinický logoped častokrát doporučuje rodičům dětí s poruchami řeči vyšetření u dalších odborníků, jako je například foniatr. Neboť lehká vada řeči může vzniknout kvůli zvětšené nosní mandli, která způsobuje lehkou nedoslýchavost a následně špatnou výslovnost. U dětí s poruchami autistického spektra nebo s vývojovou dysfázií je pak důležité vyšetření psychologa.

Někteří z rodičů jsou až přehnaně úzkostliví, ale pak jsou i ti, kteří jsou příliš benevolentní a logopeda vyhledají zbytečně pozdě. Milníkem v dětském vývoji je sedmý rok, po němž už se některé věci napravují daleko hůře. Odborníci proto doporučují přijít dřív a zbytečně, než naopak dorazit pozdě.

Zdroje: vlastní dotazování